Historie světa hry Malifaux

Vítejte na Malifaux 

Malifaux není součástí našeho vlastního světa. Je umístěno na druhé straně Velké trhliny a je to město obývané lidmi i obludami. Často se však od sebe nedají ani rozeznat. Skutečná historie tohoto místa je ztracena ve víru věků. Možná je pravda pohřbena v legendách vyprávěných místními obyvateli, ale v současné době musí postačit lidské záznamy. 


1787 - Rok trhliny 

Magie nás opustila. To bylo jasnější každým dalším rokem. Mnoho lidí přicházelo s různými teoriemi. Mnozí věřili v přírodní cyklus, odliv magie, která se v určitý čas vrátí. Jiní se obávali, že magie byla zdrojem, který navždy vyprchal. Mystici a léčitelé zjistili, že nejsou schopni nahlédnout do vláken osudu ani léčit nemocné. Velcí čarodějové dokázali vykouzlit jen nejtitěrnější jiskřičky moci. 

Akademické síně naplnily vášnivé diskuse. Byla naše společnost na magii závislá příliš? Není to všechno nakonec pro lidstvo dobře? Zatímco největší mozky lidstva válčily perem a slovy, nemocnější kouzelníci se měli k činu. 

Sešli se ze všech koutů světa. Čarodějové, černokněžníci, věštci a kouzelníci, všichni přišli hledat nový zdroj magie. Jen hrstka lidí měla jakous takous představu, jak objevili svět mimo naší existenci, ale tyto dvě reality odděloval jen nejslabší závoj… 

…a všechny závoje mohou být strženy. 

Shromáždění kouzelníci se sešli při zoufalé a ušlechtilé ukázce moci. Vztyčili provizorní město, jehož ulice tvořily linie složité runy. Povolali věšechny lidi schopné používat magii, vítáni byli i ti s minimálním nadáním. Vycvičili každou osobu schopnou účasti na velkém kouzlu, které by zpět na Zemi přineslo magii. 

Když se největší mozky shodly, že je čas, povolaly celé město na místa. Ulice se hemžily čaroději a každý se připravoval být součástí největšího kouzla kdy seslaného. Kouzlo mělo vyléčit planetu a vrátit magii vděčným národům Země. 

Zkáza byla neslýchaná. Z nižších čarodějů byla proudem moci a bolesti vyrvána životní síla. Město bylo pryč a zůstala jen obludná rozeklaná díra v prostoru. 

Byla nazvána Velká trhlina či Velké pomezí. Byl to průchod do jiného světa osvětleného cizím sluncem. Mezi šrámem v naší realitě a ranou roztrženou na druhé straně leželo temné prázdno. Za tuto novou zem byla prolita krev mrtvých, proto neprodleně začaly výpravy skrz trhlinu. 

Na druhé straně bylo nalezeno město. Jeho rysy byly zároveň známé i podivné, jako by tu byly nahromaděny a promíchány všechny metropole lidské historie. Nad ulicemi se tyčily budovy tvořené povědomými architektonickými prvky, avšak nezvyklými a pokřivenými, s neznámým písmem vyrytým do zdí či namalovaným na dveřích. Slunce bylo v poledne jasnější, ale za soumraku a úsvitu temnější. V noci stín pohlcoval matné osvětlení poskytované dvěma měsíci. 

Týdny prohledávání nepřinesly nález ničeho živého. Lidé tohoto města prostě zmizeli. Skupina badatelů z Voynichova institutu dokázala přeložit mnoho podivných znaků. Většinou to byla prostá znamení označující budovy jako domov krejčího, kováře či jiného řemeslníka. Některé byly podivné. Co byl 'chirurg smrti' nebo 'mechanický magikus'? Jedna věc však byla jistá. Město mělo jméno. 

Malifaux. 


1788 až 1796 - 1 až 9 post foris 

Po půl roce byla trhlina otevřena veřejnosti. Ta kutala v kopcích a nalezla dušokam, zářící kámen sálající magickou mocí a obsahující prchavý zdroj magie. Dal kouzelníkům jejich starou magii a někteří tvrdili, že i víc. 

Rozběhl se prosperující obchod a na Malifaux začala těžba magických zdrojů. Byly dolovány dušokamy na poskytování magie a mocní kouzelníci byli schopni používat je k dělání divů. 

Kolem trhliny vyrostlo nové město. Prosperující středisko přilákalo nespočet kouzelníků a jejich rodin. Celé obyvatelstvo se přemístilo na dohled k trhlině v realitě. Život pokračoval a město vzkvétalo. Magie byla zachráněna. 


1797 - 10 post foris 

Přišla nejdrsnější zima za deset let, co začala lidská okupace Malifaux. Lidé se choulili v teple hostinců a domovů pálíce vše, co mohlo zažehnat hněv prosincových nocí. Každé ráno se z ulic odklízely zmrzlé mrtvoly a soumrak s sebou přinášel strach a zoufalství. 

Město zasáhla silná bouře. Trhlina se začala třást. Kamenný oblouk vyrobený nejlepšími kameníky se začal chvět a praskat. Na Zemi někteří svědčili o zvucích velké bitvy nesoucích se skrz Trhlinu. 

A pak se trhlina začala zmenšovat. 

Trhlina se stala nepřekročitelnou, ti, kdož se o to pokusili, byli odmrštěni chladnými závany vichru. Divotvůrci na Zemi se zoufale snažili trhlinu stabilizovat, ale bylo to marné. Téměř tuna dušokamů byla spálena na zčernalé kousky, když z nich byla vysáta moc v beznadějném pokusu zastavit zhroucení. 

Zdivo velkého oblouku se rozpadlo a zřítilo na hromadu. Zoufalý křik lidí z druhé strany trhliny trval celý večer až do dalšího rána. Když vyšlo slunce, zvuky utichly. Puklina mezi světy byla velká stěží na člověka. 

Čarodějové na Zemi se shromáždili kolem trhliny. Dávno ztratili naději, že ji udrží otevřenou. Nepochybovali, že obyvatelé Malifaux byli navěky chyceni v cizím světě. 

Pak trhlinou prolétlo tělo, aby z odporným žuchnutím dopadlo k jejich nohám. Na jeho trupu bylo vyryto jediné slovo: 

"Naše." 

Trhlina velkého pomezí byla ještě chvíli nehybná, a pak s hlasitým zakvílením zmizela do nicoty. Malifaux více nebylo. 


1798 až 1814 - 11 až 26 post foris 

Zemi zasáhl šok. Malifaux byl v jednu chvíli bezednou nádobou magie a o okamžik později byl pryč. Ztráta zasáhla každý kout Země. Zdroj dušokamů zmizel a ty se náhle staly nejvzácnějším zdrojem, který lidstvo kdy znalo. 

Byli tací, kteří viděli příležitost. Dušokamy byly shromážděny v zásobárnách a jakékoliv jejich použití, které bylo považováno za nedůležité, bylo okamžitě zastaveno. To zahrnovalo veřejnou činnost a jakékoliv lékařské použití. Vlády začaly zabavovat dušokamy pro národní dobro. 

Najprve se zdálo, že budou podepsány různé smlouvy a obchodní dohody a vlády světových mocností zabrání katastrofě. Avšak rozhovory byly pozastaveny, diplomaté odvoláni a na hranicích se nahromadili vojáci. Zájmy byly jasné a válka o dušokamy byla nevyhnutelná. 

Začala Válka střelného prachu. Válka byla vedena šavlemi a mušketami. Mezi liniemi mušketýrů a útoky jízdy kouzelníci pobíjeli celé čety nebo sváděli souboje mezi sebou. Některé státy dokonce zapojily hrubé roboty, zatímco jiné postavily armády z mrtvých. 

Když se prach usadil, změnily se mnohé národní hranice, ale zůstal jeden jasný vítěz. 

Cech. 


1897 - 110 post foris 

Přesně na den (některý tvrdí, že na minutu) jedno století po katastrofálním uzavření se Velká trhlina znovu otevřela. Byly vyslány tisíce vojáků hlídat nově se navrátivší trhlinu. Když po celý měsíc nepřišla z Malifaux žádná invaze, Cech pustil těžce vyzbrojené expediční vojsko skrz. 

Město bylo prázdné. Stejně tajuplně nehybné, jako když doň před dávnou dobou vstoupili první kouzelníci. Některé známky bojů byly čerstvé, jakoby stoeltí stará bitva skončila jen před pár okamžiky. Strašidelné bylo, že ve městě Malifaux nebyly mrtvoly jeho předchozích obyvatel. Při prvním rozkvětu proudily do Malifaux davy občanů a přesto nezůstala žádná těla. 

S bezpečným návratem průzkumných sil Cech rychle zareagoval zabezpečením města. Znovuobsazení Malifaux se setkalo se smíšenými pocity. Malifaux stále představovalo velké bohatství a příležitosti, ale nyní rovněž vážné nebezpečenství. 

Začalo jednání s mocnostmi. Se ztrátou Malifaux považovanou za nevyhnutelnou daly politické síly Země Cechu pracovníky z řad trestanců či dlužníků. Na Malifaux se vydali také chudí kouzelníci a zoufalci a zdálo se, že město bude zalidněno lidskou spodinou. 

Uprostřed prázdného města vyrašilo nové. Cech ohradil většinu města a rozdělil jej do pásem s různými stupni ochrany. Některé byly dobře bráněné a kontrolované, jinde se hlídky objevovaly jen zřídka. Nejnebezpečnější (podle Cechu) části byly zcela odděleny. První slamy se rozšířily téměř přes noc, jak se lidé usadili co nejblíže ochrany Cechu. Z místních stromů byly postaveny první komerční stavby a stejně tak vznikla nová stavební zóna (která vypadala spíše jako hraniční město než jako kvetoucí metropole). 

Město rostlo a prospívalo, ale staří nepřátelé z Malifaux dali vědět o své přítomnosti. Nezrození, pokřivený výsměch lidství, napadali neopatrné ze stínů. Městem pronikala temná magie a nocí kráčeli nemrtví. 


Přítomnost: 1902 - 115 post foris 

Uplynulo pět let od znovuotevření Velké trhliny. Město bylo znovuosídleno a Cech se vyhlásil jeho suveréním vládcem. Není však jedinou silou v Malifaux. 

Hornická a montérská unie zahrnuje městské dělníky. Někteří tvrdí, že její vedení má blízké vazby na arkanisty, tlupu kouzelnických teroristů (dá-li se věřit Cechu). 

Cech také selhává ve zničení hrozby nezrozených či oživovačů, a jak roste obyvatelstvo města, roste i počet nočních zmizení. 

Do Malifaux si našly cestu také žoldnéřské organizace nabízející své služby nejvyšší nabídce nebo jednající podle vlastních pravidel. Zoufalci a zločinci se shromažďují pod jejich praporem spolu s vyhnanci. 

V tomto zmatku se Malifaux změnil příchodem velké komety. Někteří tvrdí, že kometa byla přivábena magií, jiní, že je zvěstovatelkou magie, ještě další, že je to prostě nebeská událost. Tak jako tak, ti se skutečnou mocí v Malifaux ji pocítili a byli navždy změněni. 

Gremlini z Bažiny se stali organizovanějšími a co bylo kdysi drobným problémem se škůdci přerostlo v další menší válku, kterou by si občané Malifaux přáli rychle a rázně ukončit. 

Nedávno Cech objevil důkazy o tom, že mnoho institucí na Malifaux infiltrovala tajná organizace známá jako Deset hromů. Co chce není známo, ale je to hrozba pro cechovní panství bez ohledu na úmysly tohoto podezřelého klanu. 

V Malifaux nastala doba velkého nebezpečí, ale někteří tvrdí, že to tu není nebezpečnější dnes než před pár lety. Ale s jednou věcí souhlasí na Malifaux každý… 

Stávají se zlé věci.