První hra v M2E a zároveň 3. hradecké lize zároveň

   Opojen zážitky a ukojen poznáním píši tyto nadšené řádky o jednom z milníků života, kterýžto jsem včerejšího dne překročil. Milníků v životě lidském není mnoho. Narození. První holka. První sex. Manželství. Milenka. Dítě. Smrt. K těmto asi největším se řadí i kupa menších. A já taktéž jednoho dosáhl. Udála se událost natolik význačná, že stojí za zápis do nekonečné kroniky zvané Internet. Nebylo tím nic menšího než moje první hra Malifaux ve druhé edici.
   První zkazky o druhé edici vzešly na světlo světa před několika měsíci. Proběhla otevřená beta pravidel, do které se zapojila i kupa lidí z ČR. Přestože jsem se o to také zajímal, času se nedostávalo a tak přede mnou tato komůrka slasti zůstávala uzavřená. Letos na podzim Wyrd vydal oficiálně pravidla M2E a tak již nic nebránilo tomu pustit se do hraní v novém systému v nové hradecké lize v Malifaux. Bylo mi jasné, že budu malinko v nevýhodě, jelikož ostatní již měli odehrané nějaké hry, byť to bylo dva týdny nazpátek na turnaji v Praze. Rozhodl jsem se, že si zopakuji vstup do první ligy, kdy jsem taktéž neznalý pravidel do toho vlétl takzvaně na hulváta a nechal se učit hrou. Pro někoho ne ouplně ideální styl, ale co už se dá jiného dělat.
   Při výběru gangu do této ligy jsem vycházel jednak z toho co již mám nabarveno a druhak z toho k jakým modelům jsou již ofiko pravidla. Rozhodl jsem se proto opět vytasit známé duo Viktorek. První kola ligy jsou na seznámení s pravidly a proto se odehrají na menší počet SS, přesněji řečeno první hra byla určena na 25 SS. Vybaven svým kufříkem s modely, dorazil jsem sobotní dopoledne do Valhally, připraven pokořit metu M2E.

   Osud mi vylosoval jako soupeře Ládíka, kterýžto se rozhodl bránit zájmy Arcanistů. Pod henchmanem Jossem, s upgradem Arcane Reservoir, proti mě nastoupila skupinka třech steampunk arachnidů a jedna arachnidí swarma. Já se rozhodl nic neriskovat a pod sword Viki s upgradem na Hard to Kill, vyběhly do lítého boje dva Freikorpsáci, Roninka a Hans. Jakožto hlavní úkol nám padli čtvrtinky, kteréžto již nejsou tak hrozné jako v M1E, kde jsem je naprosto nenáviděl. Ze schémat jsme měli na výběr z Písečné hranice, Vraždy chráněnce, Rozptýlení, Obrany území a Prokletého předmětu. Já si vybral Písečnou hranici a Obranu území, přičemž jsem obě oznámil. Ládík si též vybral Obranu území a druhou se rozhodl neoznamovat. Díky většímu flipu na deploy jsem nechal Ládíka vyložit na stůl modely jako prvního, deploy byl 6". Na středu stál Joss, na mé pravé straně jeden pavouček a nalevo dva pavoučci a swarma. Já si Viktorku postavil taktéž na střed, nalevo dva freikorpsáky a napravo roninku s Hansem. 
   V prvním kole jsem jsme se oba přibližovali na střed. Zjistil jsem, že jsem Hanse dal špatně a na nikoho nevidí. Všechno se ho totiž bálo a šlo mu z cesty. Ve druhém kole začal Ládík pokládat scheme markery 6" od středu stolu na své půlce. Divil jsem se proč, dokonce jsem se i zeptal, ale nedostalo se mi odpovědi. Došel jsem tedy na střed a roninka položila první "písečný" marker. Joss se uklidil nalevo, kde se motala i swarma a pavouček, jeden přešel zleva doprostřed. Freikorpsáci i Viktorka vyčkávali a očekávali příchod Josse. Ve třetím kole položila roninka druhý "písečný" marker na střed. Malej pavouček napravo prudil a tak si na něj Hans vystřelil. Se dvěma životy si pavouček dáva od té doby jen defensive stance a držel se v blízkosti markeru. Joss se protlačil na mou půlku, ale pak se hned stáhl ke svým markerům.
Opět jsem se podivoval, co je to za markery a již se mi dostalo odpovědi. Byly tam kvůli obraně území a já se praštil do čela. Špatně jsem si totiž přečetl pravidla tohoto schématu a bral to tak, že ten marker musí být 6" za PŮLKOU stolu, nikoliv od své deploy zóny. Ve čtvrtém kole jsem tedy položil dva tyto markery taktéž, stejně jako třetí a čtvrtý "písečný" na střed stolu, které tam interactoval Freikorpsák. Hans sejmul pavoučka napravo a díky tomu Ládík nezískal VP za kontrolu čtvrtinek, zatímco já ano, dosud bylo toto vyrovnané a každé kolo jsme každý drželi své dvě čtvrtky. Když v tom, na začátku pátého kola, vyběhla na mě swarma na středu a díky své nulkové schopnosti Devouring swarm zlikvidovala dva mé "písečné" markery. Potvora. Viktorku to tak naštvalo, že provedla svůj obávaný alfastrike a díky dvěma zásahům naplno swarma umřela. Pomohly mi hlavně v ruce nasyslené tři 12 a jedna 13. Ty nemít, neradoval bych se ze zeabítí toho prokletého shluku arachnidů.
   Na začátku hry jsme měli stejně modelů, nyní Ládíkovy řady prořídly a já tak měl prostor nechávat si aktivace potřebných modelů až po těch soupeřových. Padlo šesté kolo a Viktorka opět dala charge, tentokrát na malého pavoučka, který se chystal jít zabírat čtvrtinky. Nic nedala, ale díky ní a úspěšnému disengaging striku arachnid neodešel a nezabíral. Sedmé kolo nepadlo a byl konec.

   Nastalo sčítání. Za čtvrtinky jsem měl 5 VP, protože jsem každé kolo držel ty svoje dvě. Měl jsem 4 markery pro Písečnou hranici a tedy další 3 VP a ma mém území ležely pod mojí kontrolou markery pro Obranu území. V součtu tedy 11 VP, ale jelikož je max 10 VP za hru, bylo to "jen" 10 VP. Oproti mě Ládík měl jen 3 VP za čtvrtinky a 3 VP za Obranu území, tedy 6 VP. Tedy výhra 10:6 pro mě a já se radoval jak nikdo druhej.
   Souběžně s námi hráli ve Valhalle i Wiedzmin s Naciketasem a Joker s Baharou v Orlím hnízdě, protože se do Valhallácké herny již nevešli. Přestože byl na první kolo ligy určen celý měsíc listopad, již v jeho půlce jsou všechny hra odehrány a je jasné, kdo s kým bude hrát v dalším kole. Moje sword Viki tentokráte bude mít proti sobě Shadowulfova Brewmastera s obávaným Whiskey goleme v čele. jsem zvědav a nesmírně se těším.
   Jo, a co že já jako na M2E? Boží, dokonalá, skvělá, jednodušší, taktičtější, boží. Od této chvíle jsem zarytým malifu druhoedičníkem a ve své víře se nechám zvyklat maximálně za pár let třetí edicí.