Grillhammer 2012

   Grillhammer, ikona českých wargamingových akcí. Kdo byl, udělá vše pro to aby se tam dostal znovu. Kdo nebyl, neví o co přichází. Ten letošní byl stanoven na 15.-17.6.2012 a konal se již druhým rokem na letišti ve Skutči. Čekání na den odjezdu bylo nekonečné, leč stejně nevyhnutelné. A tak jsem v pátek po příchodu z práce napakoval auto, objal syna a políbil ženu, rozloučil se se slovy "budete se mít dobře ale určitě ne tak dobře jako já" a  a vyrazil směr Skuteč.
   Na místo jsem dorazil krátce před osmou a již zde byla najetá spousta známích. Nastalo všeobecné potřásání rukou, olíbávání, objímání a všemožné další -ání. Z hangáru se stěhovali větroně, roznesli se stoly, ustavil se gril a roztopilo pod ním. Ani ne za hoďku provoněla hangár vůně steaků a všem se začli zbíhat sliny. Na stolech začali chřestit kostky a rozjela se volná zábava. Ten povídal s tamtím, tihle dva hráli fantasku, onen se cpal steakama, které v pravidelných intervalech dodával mistr Grillman. I já si nacpal terboch k prasknutí za stálého plkání s dlouho neviděnými přáteli.

   Po mém obžerství následovalo to, na co jsem se velmi těšil. Moje první hra Napoleon. Tuto nízkonákladovou a pravidlově jednoduchou hru vymýšlí Rybník, já mám tu čest mu do toho občas kibicovat a rejpat. Tento den se měl pro mě stát zlomovým, měl jsem přejít z teorie do praxe, složit zkoušku dospělosti, stát se mužem. Armádu mi Rybník zapůjčil, jednalo se o vojáky Francie, konkrétně řečeno o dvacítku a třicítku pěšáků, dvě desítky lehké jízdy a dvou děl dlouhého dostřelu. Proti mě stála Ruská armáda ve složení dvě dvacítky a třicítka pěšáků, jedna desítka těžké jízdy a dvě děla. Boj jsme měli svést o jeden dům usedlosti, ve které byl můj zraněný generál. Hra začala zhruba před jedenáctou a jelikož jsem u toho notně popíjel, protáhla se až o dvou do rána, kdy jednotky žabožroutů slavili vítězství. Museli. Ve třetím kole se na mě Rybník podíval a upřímně se zeptal "ty u toho přemejšlíš?!?" To mě dopálilo natolik, že cokoliv jiného než výhra nepřicházela v úvahu. A povedlo se. Společensky a vítěznými ovacemi unaven jsem popřál všem přítomným hezkou dobrou noc a odbelhal se ke svému ležení.
   Těžká jsou rána opilcova, ne však moje. Krásně prospalý a odpočatý jsem se vzbudil před osmou. Po osvěžující sprše následovala parádní snídaně. Na ní se trousili méně či více vyspalí účastníci a letištní bar duněl hlaholem a svěřováním se s nočními taškařicemi.
   Sobotní dopoledne začalo velmi ospale a pomalu. Jindra si začal připravovat kompresůrek na airbrush, Shadowulf s Popelkou si svolali svoje Warhammerovské ovečky a začali jim kázat moudra která si pro ně připravili. Watchdog dovezl svou sbírku letadýlek do Wings of War a měl stále plný stůl nadšených hráčů této príma hry. Byl jsem sice nahlášen na Napoleona, ale jelikož jsme si s Rybnikem již zahráli, nechal jsem prostor jiným a rozhodl se okouknout barvení. Jindra rozjel airbrushparade a komentoval kroky které právě podnikal notnému zástupu diváků. U dalšího stolu Smejky ukazoval jak na zasněžené baseky a parádně vypadající krev, a naproti němu Thalas barvil model a na něm ukazoval na co se lidi zeptali. Ať už se jednalo o ředění barev, způsobu nanášení jednotlivých vrstev a míchání barev, každému poradil svůj způsob. U Thalase jsem ztrávil nejvíce času a i když jsem si vše nezapamatoval, myslím že mi to je ku prospěchu.
   S Rybníkem jsme vyrazili na malý nákup, byl to totiž takový šikula, že si zapomněl teplé oblečení a bundu. Ve skutečském Tescu hadry neměli, ale příjemný vietnamec na náměstí kromě bundy vnutil Rybníkoj i kraťasy. Sám jsem si koupil notes, kterej nepotřebuji a dosud mi leží na polici nerozbalen. Ještě že zavíral krám, kluk jeden vietnamskej.
   Po příjezdu na letiště byl akorát čas k obědu, dnes to byl gulášek s chlebem. Během chvilky byla hospůdka narvaná a tak jsem byl rád, že jsme poslechli radu pana učitele Rybníka a šli si zabrat místa včas. Po výborném gulášku jsme se domluvili se Shadowulfem, že poměříme síly v Malifaux. Instruoval tedy své ovečky ohledně další bitvy v WH40k a jali jsme se poměřit síly. Trošku mě překvalipo, že jsme se této hře věnovali sami, ale nikterak nám to nevadilo v tom si to užít. Nad hrou jsme strávili asi tři hoďky, po jejichž konci mi Shadowulf potřásl rukou a poblahopřál k vítězství.
   Rozjařen jsem se prošel hangárem. Na jednom stole se krutě mastila Infinity a protivníci se přeli o pravidla. Na dalších stolech se hrála fantaska či čtyřicítka. Jindra dostříkával nějaké modely a chystal se na vyskládání svých Tyranidů po bok Muscariho a poměření sil s Rossignolovými Ultramariňáky v Apocalypse. Rybník si hrál Napoleona proti klučinovi dosud wargamingem nezasaženému a oba si pochrochtávali blahem. Jen na závody vozíků o hodnotnou lihovou cenu nebylo dost zájemců. Nicméně přijel kamarád Anansi a tak bylo o zábavu postaráno. Zapařili jsme druhou hru v Malifaux a když jsme končili, mimochodem mým vítězstvím :-), již dorazila na místo kapela Benjaming Band a začali si chystat svoje nádobíčko.  A když o necelou hoďku později spustili konzert, ustalo veškeré hraní a vetšina přítomnýchkdyž už nepařila jak prdlá tak aspoň přihlížela. Pařilo se a pařilo, Smejky ekceloval, i když letos mu zdatně sekundoval Slaava. Najednou se setmělo a bylo po konzertu. Vydal jsem se pořídit si nové album, stejně jako minulý rok, byl jsem ale skupinou malinko zklamán. Nové album bude na podzim. Snad. Nevadí, příští Grillhammer to jistí.
   Notně unavení jsme se vrátili ke hraní. Byla snaha o zahrání Fraghammeru, nicméně i když to dost lidí odkývalo, vytratili se kdovíkam. S Moukou jsme tedy vybalili čtyřicítku a já se těšil na první hru se svými Grey Knighty. Padl klasický deploy na 12" a mise anihilace. Můj Draigo s desítkou paladinů, Coteaz a dvě jednotky acolytů v razorech, dva dakkadreadi a dreadknight proti armádě Chaos Space Marines. Matně si vybavuju Daemon Prince a Velkýho démona, 2x2 oblíky, nějaká Death Guarda v rhinech, terminátoři, Vindikátor. Možná jsem i na něco zapomněl. Já se sunul pomalu s paladinama kupředu a kupodivu házel jak invuly tak covery. Moukovi to taky padalo, ale mě tedy o něco líp. Ve třetím kole jsem byl u jeho jednotek paladinama a začala porcovačka. Nepovedlo se mi ale zakousnout tak, aby si na mě vždy Mouka nevystřelil. I když mu přišel na pomoc Smejky a házel jak ďas, nemohl zabránit výhře Inkvizice 9:7 na KP. Jelikož byly tři hodiny ráno, rozloučil jsem se se svými kolegy a téměř prázdným hangárem a vydal se na kutě.
   Nad ránem mě vzbudil divný rachot. Pršelo a na plechové střeše to vytvářelo strašný rámus. Naštěstí jsem ještě na chvilku upadl do kómatu. Vzbudil jsem se až na devátou, což byl čas snídaně. Po osprchování se ledovou vodou, teplá totiž došla, jsem pojedl párečky a vydal se zpět do hangáru. Byl jsem sice lanařen na hru Arkham Horror, ale odolal jsem. Nechtěl jsem strávit pár posledních hodin zde zavřen v hospůdce. Místo toho sjem si brousil zuby na Napoleona. Rybník byl mou prosbou o hru potěšen. Abych ho vyvedl z rovnováhy, nechal jsem mu armádu Francouzů, protože za ně nerad hraje, a sám si vzal jeho oblíbené rusáky. Na mé straně pochodovaly dvě desítky a jedna třicítka pěchoty, dva oddíly těžké jízdy po deseti jezdcích a dvě děla s krátkým dostřelem. Rybníkovi žabožrouti čítali dvě desítky pěchoty, dva oddíly lehké jízdy a dvě děla s dlouhým dostřelem. Bojovalo se o srub uprostřed bojiště. Rybník k němu dochvátal jako první, ale běhěm sedmi kol se situace skoro obrátila. Já házel jako ďábel a protivník odklízel vojáky ve velkém. Nakonec to ale skončilo remízou.
   Pravděpodobně někdy mezitím došlo k vyhlášení kampaňovky ze čtyřicítky. Fantasku vyhrál DrAnthrax. Spojené broučí síly Jindry a Muscariho ukousali Rossignola v Apocalypse. Bylo chvilku po poledni a vydával se k obědu řízek s bramborem, z předešlého dne ale zbylo tolik masa na kýtě že jsem nějakej řízek poslal někam a nadlábnul se pořádným kusem masa.
   A pak muselo přijít nevyhnutelné. Rozkaz k balení a vyklízení. Nejdříve jsem si zabalil a odnesl svoje věci, poté se sklidilo ze stolů a nakonec se uklidili i samotné stoly. Mezitím jsem se již loučil s přáteli, kteří museli odjíždět dříve kvůli dlouhé cestě. Když byla většina naložena a odnošena, a já si "odmakal svoje", rozloučil jsem se i já a vyrazil na svou pouť k domovu. Bylo mi smutno. Celý rok se na tohle člověk těší a pak když to přijde, uteče to strááášně rychle. Ale dost pesimismu. Byl to super víkend. Zahrál jsem si Napoleona, čtyřicítku a Malifaux. Zapařil jsem na punkrock. Opil se a málem užral. Pokecal s přáteli a naučil se něco o barvení. Neviděl Dystopian Wars. A co říci závěrem? Snad jen parafrázi jednoho citátu :
Grillhammer je mrtev. Ať žije Grillhammer.